Setkání s literaturou: Carmen Laforet

Описание

U příležitosti 100. výročí narození španělské spisovatelky Carmen Laforet, si Instituto Cervantes v Praze připomíná tuto zásadní osobnost současné španělské literatury besedou o jejím životě a díle a dramatizovaným čtením úryvků z jejího románu "Nic", v českém překladu Blanky Stárkové.
Hosté: Blanka Stárková, čte Leontýna Janků
Akce v českém jazyce se koná v Knihovně Carlose Fuentese.

-------------------
Carmen Laforet Díaz se narodila 6. září 1921 v domě prarodičů z otcovy strany v Barceloně. Její dědeček byl malíř a profesor kresby. Toto prostředí jí navždy poznamenalo, i když se po dvou letech její rodina přestěhovala do Las Palmas na ostrově Gran Canaria, kde její otec dostal místo architekta a kde strávila první roky dospívání.
V roce 1939, když bylo Carmen Laforet čerstvě 18 let a právě skončila občanská válka, vrátila se do Barcelony studovat filologii, studia však nedokončila. Její dráha spisovatelky začíná po tom, co se přestěhovala do Madridu, v 21 letech. V Madridu se zapsala na práva –další studium, které nedokončí- a soustředila se na své literární zájmy. V roce 1944 přihlásila svůj první román Nic do prvního ročníku literární soutěže Premio Nadal. Odnesla si první cenu a kniha, která otevřela nové perspektivy ve všech směrech, se stala velkým úspěchem. Dnes je to jedno ze základních děl španělské a světové literatury.
Po tomto klíčovém okamžiku, v roce 1946 uzavřela manželství se známým literárním kritikem a novinářem Manuelem Cerezalesem Gonzálezem. Měli spolu pět dětí, tři dcery a dva syny. Toto období mezi lety 1946 a 1957 může být považováno za nejplodnější v její kariéře, kdy napsala řadu povídek, sedm novel, mnoho novinových článků a také dva zásadní romány: La isla y los demonios (1952) a La mujer nueva (1955, cena Menorca za nejlepší román a Národní cena za literaturu).